Закон No 155/1995 Сб.

Закон о пенсионном страховании

Действующий Закон Действует с 01.01.1996
155
Закон
от 30 июня 1995 года
по пенсионному страхованию
Парламент принял решение по этому закону Чешской Республики:

ČÁST PRVNÍ

Предварительные положения
§ 1
охват
(1) Настоящий Закон предусматривает пенсионное страхование (далее именуемое "страхование") в случае старости, инвалидности и смерти поставщика [§ 4 (1) (с) и (d)].
(2) Организация и осуществление страхования, обязательства застрахованных лиц, получателей пособий и работодателей и их ответственность в страховых и страховых взносах (далее - страховые взносы) регулируются специальным законодательством.1)
(3) Настоящий закон применяется к правоотношениям, которые непосредственно не охватываются применимым правом Европейских сообществ в области страхования (1а).
§ 2
Участие в страховании
(1) Участие в страховании является обязательным для физических лиц (далее - "лица"), указанных в разделе 5. Лица, указанные в разделе 6, также могут участвовать на добровольной основе.
(2) Для целей страхования застрахованным лицом является лицо, которое является или было вовлечено в страхование.
§ 3
Право лиц на страхование юридических отношений
(1) Правосубъектность в правоотношении страхования создается по рождению и прекращает свое существование по смерти или, при необходимости, по объявлению о смерти.
(2) Полное право в правоотношениях страхования обусловлено достижением зрелости, признанием недееспособности или заключением брака (2). Право быть участником процедуры выплаты пенсии по инвалидности [пункт 4 (1) (b)] возникает в результате прекращения обязательного образования; предоставление этой пенсии дает полное право на получение пенсии в соответствии с первым предложением и длится до достижения совершеннолетия. Положения Гражданского кодекса применяются mutatis mutandis к ограничению недееспособности.
(3) Лицо, не имеющее доверенности, указанной в пункте 2, должно быть представлено законным представителем или опекуном; лицо, являющееся законным представителем несовершеннолетнего или опекуна, предусмотрено Гражданским кодексом.
§ 4
Виды пенсий и их размер
(1) Страхованием выплачиваются следующие пенсии:
а) старость;
b инвалиды;
с вдовы и вдовы,
d) сироты.
(2) Размер пенсии состоит из базовой суммы и процентной суммы. Базовая сумма определяется процентом от средней заработной платы и процентом от ставки основы расчета, если это пенсии, указанные в пунктах 1 а) и b), или процентом от пенсии умершего, если это пенсии, указанные в пунктах 1 с) и d).

ČÁST DRUHÁ

Участие в страховании

HLAVA PRVNÍ

Страхование голов
§ 5
(1) Страхование осуществляется при соблюдении условий, установленных настоящим Законом.
a) персонал, занятый на производстве;
b) сотрудники полиции Чешской Республики, пенитенциарных служб Чешской Республики, Генеральной инспекции корпуса безопасности, Службы информации по вопросам безопасности, Управления по международным отношениям и информации, таможенной администрации Чешской Республики и пожарно-спасательного корпуса Чешской Республики (5), военнослужащие профессии (5а), военнослужащие, находящиеся в резерве при исполнении воинских обязанностей46) и государственные служащие в соответствии с Законом о государственной службе (5b);
c члены кооператива, которые вне трудовых отношений работают в кооперативе;
d лица, назначенные или избранные в соответствии со специальным законом в качестве главы администрации или в качестве уставного органа юридического лица, учрежденного специальным законом, или в качестве представителя этого руководства или уставного органа, при условии, что только одно лицо назначено или избрано этим руководством или уставным органом и что такие лица не сформировали трудовые или служебные отношения, и лица, которые в соответствии со специальным законом выполняют публичную функцию вне трудовых или трудовых отношений, при условии, что их трудовые отношения охватываются определенной сферой применения Трудовым кодексом и не перечислены в пунктах g - i и o - s;
e) самозанятые лица;
f персонал, работающий по соглашению о работе, и персонал, работающий по соглашению об исполнении работы;
ж судьи,
h членов представителей местных и местных органов власти и муниципальных или городских округов территориальных, подведомственных уставным городам, и столицы Праги, избранных в функции, назначенные Советом как те, для которых члены Совета будут освобождены;
c члены Палаты депутатов и сенаторы Сената Парламента,
(i) Президент Республики, члены Правительства, Президент, Вице-президент и члены Высшего контрольного управления, члены Совета радио- и телевещания, члены Совета по регулированию энергетики, члены Совета Института изучения тоталитарных процедур, члены Совета Чешского бюро телекоммуникаций, финансовый арбитр, представитель финансового арбитра и омбудсмена, омбудсмен и их представители,
j) добровольный персонал по уходу;
k лиц, ухаживающих за ребенком, и лиц, которые содержатся в реестре лиц, которые могут осуществлять приемную семью в течение переходного периода, при условии, что им выплачивается вознаграждение приемного ребенка в соответствии с Законом о социальной защите 37а;
l лица, находящиеся под стражей, и лица, находящиеся под стражей по соображениям безопасности;
m работников, состоящих в трудовых отношениях, заключенных в соответствии с иностранным законодательством;
(n) члены и руководители общества с ограниченной ответственностью и коменданты общества с ограниченной ответственностью, если они работают на него вне трудовых отношений, и директора коммунального предприятия, если они работают на него вне трудовых отношений;
o) поставщик;
(p) лица, назначенные коммерческим управляющим на основании представления контракта;
q члены коллективных органов юридического лица, не упомянутые в пунктах a - c, f - i, p и s;
р ликвидаторы;
s руководитель организационных подразделений юридического лица, имеющего зарегистрированный офис в государстве, с которым Чешская Республика не заключила договор о международном социальном обеспечении, при условии, что филиал зарегистрирован в Коммерческом регистре и место работы этих руководителей постоянно находится в Чешской Республике;
(t) физические лица, не указанные в пунктах (a) - (d) и (f) - (s), за исключением членов окружной избирательной комиссии и специальной окружной избирательной комиссии, а также представителей местных органов власти и муниципальных или городских районов территориальных территориальных городов и столицы Праги, выбранных для функций, не назначенных Советом в качестве функций, для которых члены Совета будут освобождены;
во время работы, если они подлежат или могут получать доход от зависимой деятельности, которая, если они подлежат налогообложению в Чешской Республике, облагается подоходным налогом в соответствии с особым законодательством и не освобождается от этого налога; Это не применяется, если речь идет о лицах, упомянутых в пункте (e).
(2) Если условия, изложенные в настоящем Законе, выполнены, страховые компании участвуют в дальнейшем.
(a) лица, содержащиеся в реестре Бюро Труда Чешской Республики - Регионального отделения или филиала Столичного отделения Праги (далее - "Региональное отделение Бюро Труда") в качестве кандидатов на работу на период, в течение которого они имеют право на пособие по безработице или переподготовку, и не более 3 лет также на период, в течение которого такое пособие по безработице или помощь в переподготовке не принадлежит им, не более 1 года, в течение которого этот период 3 лет не был засчитан с даты пенсионного обеспечения, периода, в течение которого пособие по безработице или помощь в переподготовке не выплачивались до достижения возраста 55 лет, и не включает никаких других периодов замены страхования или периодов страхования, покрываемых периодом, в течение которого лицо содержится и в реестре заявителей на работу; период, в течение которого пособие по безработице выплачивается, также рассматривается как период, в течение которого пособие по безработице не предоставляется на том основании, что лицо, имеющее трудовой стаж, имеет право на выходное пособие, выходное пособие или выходное пособие;
b инвалидов, охваченных теоретическим и практическим обучением по вопросам занятости или другой оплачиваемой деятельности;
c лиц, лично ухаживающих за ребенком в возрасте до 4 лет;
(d) лица, лично ухаживающие за лицом в возрасте до 10 лет, которое зависит от помощи другого лица на стадии I (легкая зависимость), или лицо, которое зависит от помощи другого лица на стадии II (умеренная зависимость) или стадии III (тяжелая зависимость) или стадии IV (полная зависимость) при совместном проживании в домашнем хозяйстве; состояние домашнего хозяйства не требуется, если оно является близким лицом или помощником по социальному обеспечению в соответствии со статьей 83 (1) Закона No 108 / 2006 Сб.,
(e) бенефициары пенсии по инвалидности по инвалидности третьей степени [пункт 39 (2) (с)] от чешского страхования до возраста, необходимого для получения пенсии по старости в соответствии с разделом 32; лица, которые не получают эту пенсию, но выполняют условия для получения этой пенсии и которые получают пенсию в соответствии со специальными законами, также считаются бенефициарами пенсии по инвалидности третьей степени с целью участия в страховании;
f лиц, которые, прекратив свою профессиональную деятельность, составляющую их участие в страховании по болезни в соответствии с особым законодательством, на период временной нетрудоспособности, которую они сознательно не вызывали, если такая временная нетрудоспособность имела место в течение этой деятельности или в период выхода на пенсию в соответствии со специальным законодательством, на период карантина, предписанного согласно специальному законодательству в течение этой деятельности, или в период защиты в соответствии со специальным законодательством, на период поддержки ухода за больными, долгосрочного ухода за больными и ухода за отцовством и на период поддержки помощи по беременности и родам в период до рождения;
g лиц, которым предоставлена особая защита и помощь в соответствии с законом, регулирующим специальную защиту свидетелей и других лиц в связи с уголовным производством, при условии, что, согласно органу, ответственному за предоставление специальной защиты и помощи, они не могут осуществлять прибыльную деятельность;
(h) лица, ухаживающие за несовершеннолетним необеспеченным ребенком, обеспечивающим незанятое воспитание, и лица, имеющие ребенка в соответствии с Гражданским кодексом в соответствии с пунктом 953, если этот ребенок имеет право на пособие по возмещению потребностей ребенка в соответствии с Законом о защите ребенка 50, в течение максимального периода в 2 года с первого дня календарного месяца, за который причитается первый взнос ребенка; условие права на пенсию ребенка считается выполненным на период, за который это пособие не связано с обязательством по выплате пенсии или содержанию, установленным судом,
(i) лица, обучающиеся после 2009 года впервые по программе докторантуры, проводимой университетом в Чешской Республике в стандартное время в форме представления исследования, если это исследование было успешно завершено, которое основано на участии в страховании в течение максимум 4 лет, причем этот период определяется с начала исследования; Этот период обучения также считается учебой по программе докторантуры, проводимой за рубежом, если, согласно решению Министерства образования, молодежи и спорта, он основан на этом исследовании в университете в Чешской Республике.
j лица, лично ухаживающие за ребенком в возрасте до 3 лет по соглашению с родителями этого ребенка 55.
(3) Для целей настоящего Закона под занятостью понимается деятельность лиц, указанных в пунктах (a) - (d) и (f) - (t) параграфа 1, для работодателей, от которых они являются или могут быть получены от работодателя из доходов от зависимой деятельности, которые, если они облагались налогом в Чешской Республике, облагаются подоходным налогом в соответствии с конкретным законодательством и не освобождаются от этого налога. Срок работы для целей настоящего Закона означает период с начала деятельности лица, указанного в пунктах (a) - (d) и (f) - (t) параграфа 1, для работодателя до конца периода, в котором эта деятельность осуществлялась или могла осуществляться.
(4) Для целей настоящего Закона лицо, состоящее в трудовых отношениях, но не имеющее трудовых отношений, считается также работником [пункт 1(а)], поскольку не выполнены все условия, установленные трудовым законодательством для его установления.
(5) Пункт 1 не применяется к лицам, являющимся работниками иностранного работодателя и действующими в Чешской Республике в интересах этого работодателя; Для целей настоящего Закона под иностранным работодателем понимается работодатель, зарегистрированный в стране, с которой Чешская Республика не заключила международный договор социального страхования.
§ 6
(1) В страховании также участвуют лица старше 18 лет, если они подали заявление об участии в страховании и периоде страхования.
a внесение в реестр Регионального отделения Управления труда в качестве кандидата на трудоустройство при условии, что они не имеют права на безработицу или переподготовку в течение срока действия этого реестра;
(b) непрерывное обучение для будущей профессии путем обучения в средней или высшей профессиональной школе (далее именуемой "средняя школа") или университете в Чешской Республике;
(c) прибыльная деятельность за границей после 31 декабря 1995 года в случае лиц, указанных в Статье 5 (1) (a), (c) и (e); за период до даты подачи заявления участие в страховании возможно в течение максимум двух лет непосредственно до этой даты;
d) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací podle zvláštního právního předpisu;6a) za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,
e) činnosti v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 5; za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,
f) výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,
g) pobytu v cizině, pokud následovaly do místa vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí svého manžela, který je státním zaměstnancem podle zákona o státní službě nebo jiným zaměstnancem organizační složky státu, se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí; v takovém případě může hradit pojistné zaměstnavatel manžela,
h) výkonu samostatné výdělečné činnosti ve zdaňovacím období, za které byla jejich daň z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, uplynula-li marně lhůta pro placení paušálního pojistného na důchodové pojištění za tuto dobu,
i) výkonu samostatné výdělečné činnosti po 31. prosinci 1995, uplynula-li marně lhůta pro placení pojistného na důchodové pojištění za tuto dobu.
(2) Pojištění jsou účastny též ostatní osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a doba pojištění těchto osob podle § 11 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 1 získaná přede dnem podání této přihlášky trvala aspoň 1 rok. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná v rozsahu nejvýše 15 let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem.
(3) Účast na pojištění podle odstavců 1 a 2 je možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod.
§ 7
Podle tohoto zákona se přiznává invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně též osobám, které nebyly účastny pojištění, avšak splňují podmínky stanovené tímto zákonem (§ 42 odst. 1).

HLAVA DRUHÁ

PODMÍNKY ÚČASTI NA POJIŠTĚNÍ

Díl první

Podmínky účasti zaměstnanců a dalších skupin osob vykonávajících pracovní nebo obdobnou činnost
§ 8
(1) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 jsou účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zvláštního právního předpisu5e).
(2) Účast na pojištění v případě výkonu více právních vztahů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 se posuzuje samostatně v každém tomto právním vztahu. Je-li však jednatel společnosti s ručením omezeným současně společníkem téže společnosti s ručením omezeným, je účasten pojištění z těchto činností jen jednou. Vykonává-li člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich účasten pojištění jen jednou; to platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány.

Díl druhý

Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných
§ 9
(1) Pojištění jsou účastny osoby samostatně výdělečně činné [§ 5 odst. 1 písm. e)], pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňují dále stanovené podmínky. Za samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na území České republiky se považuje i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území České republiky, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky.
(2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a
a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.8)
(3) Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí
a) podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,9)
b) provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,10)
c) činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,11)
d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,12) s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně6b),
e) výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů,13) která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku48); podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost příkazníka, též to, že příkazní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a insolvenčního správce, popřípadě dalšího správce,
f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu;14) za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí,15)
pokud se příjmy dosažené výkonem činností uvedených v písmenech a) až f) považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti37).
(4) Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v odstavci 3, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně koná činnosti podle odstavce 2 písm. a) a b).
(5) Kde se dále hovoří o samostatné výdělečné činnosti, rozumí se tím též spolupráce při výkonu této činnosti [odstavec 2 písm. b)].
(6) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce
a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první),
b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
c) měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
d) osobně pečovala o dítě do 4 let věku,
e) osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou, nebo
f) byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a).
(7) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, a v této době výkonu samostatné výdělečné činnosti aspoň po část této doby trvaly skutečnosti uvedené v odstavci 6. Trváním skutečností podle věty první se rozumí též trvání jen některých skutečností uvedených v odstavci 6.
(8) Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Pečuje-li o dítě do 4 let věku nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby [odstavec 6 písm. e)], více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která byla určena písemnou dohodou všech osob, které pečují o dítě do 4 let věku nebo o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečuje o dítě do 4 let věku nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, v největším rozsahu. V případě péče o více dětí do 4 let věku týchž rodičů nebo v případě péče o více dětí převzatých do společné péče nahrazující péči rodičů může být samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jen u jednoho rodiče nebo jen u jedné osoby, pokud dítě bylo převzato do společné péče nahrazující péči rodičů. Nedojde-li k dohodě rodičů nebo těchto osob o tom, kdo uplatní péči o dítě jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, uplatní se tento důvod u toho rodiče nebo u té osoby, kteří podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečují o dítě v největším rozsahu. V kalendářním měsíci může být důvod podle odstavce 6 písm. d) a e) ve vztahu k témuž dítěti nebo k téže osobě, která je závislá na péči jiné osoby, uplatněn jen u jedné osoby samostatně výdělečně činné. Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti uvedené v odstavci 6 písm. a) a c) až f) musí osoba samostatně výdělečně činná doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona17) za kalendářní rok, za který chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
(9) Samostatná výdělečná činnost se považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost v období, ve kterém se podle odstavců 6 až 8 samostatná výdělečná činnost nepovažuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
§ 10
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky; rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Byla-li v kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost i vedlejší samostatná výdělečná činnost, stanoví se příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla podle § 9 odst. 7 aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pro účely stanovení příjmu podle věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného jako osoba samostatně výdělečně činná; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské osobám samostatně výdělečně činným nevyplácí. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17b). Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3) Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného jako osoba samostatně výdělečně činná; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské osobám samostatně výdělečně činným nevyplácí. Dvanáctina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a nesplňuje podmínky účasti na pojištění podle odstavců 2 a 3, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se přihlásila k účasti na pojištění za tento rok; lhůty pro podání přihlášky k účasti na pojištění stanoví zvláštní zákony.1) Ustanovení věty první platí obdobně i pro část kalendářního roku, v němž účast na pojištění vznikla nebo zanikla podle odstavce 5 nebo 6 anebo v němž vedlejší samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána po celý rok.
(5) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění vzniká dnem 1. ledna kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo prvním dnem kalendářního měsíce, od něhož se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud tento měsíc následuje po kalendářním měsíci, v němž byla naposledy vykonávána samostatná výdělečná činnost považovaná podle § 9 odst. 7 za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která nezakládá účast na pojištění, nejdříve však dnem, v němž začala vykonávat (znovu vykonávat) samostatnou výdělečnou činnost.
(6) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění zaniká dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo posledním dnem kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož se samostatná výdělečná činnost považuje podle § 9 odst. 7 za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která nezakládá účast na pojištění. Účast na pojištění osoby samostatně výdělečně činné však zaniká nejpozději dnem,
a) kterým osoba samostatně výdělečně činná ukončila samostatnou výdělečnou činnost,
b) kterým zaniklo osobě samostatně výdělečně činné oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
c) od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti.
(7) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou je poplatníkem v paušálním režimu.

ČÁST TŘETÍ

ZÁKLADNÍ POJMY

HLAVA PRVNÍ

DOBA POJIŠTĚNÍ A NÁHRADNÍ DOBA POJIŠTĚNÍ
§ 11
(1) Dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění
a) osob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 5 odst. 4, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné,
b) osob uvedených v § 6, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného.
(2) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pojištěnce proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě třetí písm. a). Podmínka zaplacení pojistného uvedená v odstavci 1 písm. a) se považuje za splněnou v případě, kdy osoba samostatně výdělečně činná uhradila pravděpodobnou výši pojistného stanovenou rozhodnutím příslušné územní správy sociálního zabezpečení za kalendářní rok, za který nebyl předložen přehled o příjmech a výdajích, v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno jen proto, že v kalendářním roce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) dosáhla stanoveného maximálního vyměřovacího základu pro pojistné17c), v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno proto, že osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) měla nárok na slevu na pojistném, a v případě, kdy zaměstnavatel pojistné na pojištění neodvedl, ačkoliv byl povinen toto pojistné odvést, pokud se dále nestanoví jinak; zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba zaměstnávající pojištěnce v pracovním poměru a dalších pracovních vztazích, nebo k níž je pojištěnec v jiném vztahu zakládajícím účast na pojištění podle tohoto zákona, jakož i organizační složka státu.16a) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k), t) a odst. 4 považuje též doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na určení neplatnosti skončení tohoto právního vztahu trval nadále jejich právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí nebo této dohody došlo ke skončení tohoto vztahu neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému skončení tohoto vztahu, splněna podmínka uvedená v § 8; podmínka zaplacení pojistného se přitom považuje za splněnou. Pro účely splnění podmínky zaplacení pojistného uvedené v odstavci 1 písm. a) se příjem započitatelný do vyměřovacího základu pojištěnce, který náleží zpětně na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na zaplacení tohoto příjmu, započte v těch kalendářních měsících, za které náleží.
(3) Dobou pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) je též
a) v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod (dále jen „rok přiznání důchodu“), doba před tímto dnem, jestliže tyto osoby zaplatily do dne podání žádosti o přiznání důchodu zálohy na pojistné splatné do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla podána tato žádost,
b) kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, pokud byly za tento kalendářní rok zaplaceny zálohy na pojistné splatné za tento rok a doplatek na pojistném ještě nebyl splatný přede dnem podání žádosti o přiznání důchodu.
(4) Dobou pojištění pro účely vzniku nároku na starobní a invalidní důchod, stanovení výše procentní výměry těchto důchodů a dopočtené doby podle § 41 odst. 5 není doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a 4, za kterou tato osoba měla nárok na slevu na pojistném.
§ 12
(1) Náhradní dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2; podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, s výjimkou doby účasti na pojištění podle § 5 odst. 2 písm. g), že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. Podmínkou pro to, aby se doba účasti osob uvedených v § 5 odst. 2 hodnotila po 31. prosinci 2011 jako náhradní doba pojištění, je, že pojištěnec po dobu trvání této účasti byl v České republice účasten důchodového pojištění z jiného důvodu, nemocenského pojištění nebo zdravotního pojištění anebo, bydlel-li v České republice, jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie; za účast na zdravotním pojištění v České republice se však pro tyto účely nepovažuje taková účast na tomto zdravotním pojištění, která je pouze odvozeným nárokem rodinného příslušníka z účasti jiné osoby na tomto pojištění. Podmínkou pro to, aby se doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d) hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že o době osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), rozhodl příslušný orgán sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu17c).
(2) Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, hodnotí se pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu náhradní doba pojištění stejně jako doba pojištění. Podmínkou pro to, aby se doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. j) hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že tato osoba učinila společné prohlášení s rodiči dítěte podle § 12a.
§ 12a
(1) Společné prohlášení o hodnocení doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. j) jako náhradní doby pojištění (dále jen „společné prohlášení o péči o dítě“) lze učinit jen v případě úmrtí jednoho z rodičů nebo v případě, že aspoň jednomu z rodičů podle potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na společném prohlášení o péči o dítě závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě; závažným dlouhodobým onemocněním se rozumí takové onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než 1 měsíc a pro které rodič dítěte byl uznán dočasně práce neschopným nebo by byl uznán dočasně práce neschopným, kdyby byl nemocensky pojištěn.
(2) Společné prohlášení o péči o dítě lze učinit jen na předepsaném tiskopise, který obsahuje též poučení o důsledcích tohoto prohlášení a možnostech jeho zrušení a důsledcích tohoto zrušení. Společné prohlášení o péči o dítě činí oba rodiče dítěte, pokud žijí, a osoba, která bude o dítě osobně pečovat. Souhlas se nevyžaduje u toho rodiče, který vzhledem ke svému závažnému dlouhodobému onemocnění podle potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopisu nemůže tento souhlas učinit. Souhlas se dále nevyžaduje u rodiče, jehož rodičovská odpovědnost byla pozastavena, omezena nebo jí byl zbaven.
(3) Účinky společného prohlášení o péči o dítě trvají po dobu
a) uvedenou ve společném prohlášení o péči o dítě, pokud společné prohlášení o péči o dítě bylo učiněno v případě úmrtí jednoho z rodičů, nebo
b) 6 měsíců ode dne, v němž bylo toto prohlášení učiněno, jde-li o ostatní případy.
(4) Účinky společného prohlášení o péči o dítě lze na základě souhlasu rodičů a osoby, která o dítě pečuje, prodloužit na předepsaném tiskopisu na další dohodnutou dobu, a to i opakovaně. Prodloužení musí nastat před uplynutím doby, kdy trvají účinky společného prohlášení o péči o dítě. V případě uvedeném v odstavci 3 písm. b) je prodloužení možné vždy nejdéle na dobu 6 měsíců, přičemž podmínkou prodloužení je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na tomto tiskopisu o tom, že trvá závažné dlouhodobé onemocnění, které znemožňuje pečovat o dítě. Souhlas s prodloužením účinků společného prohlášení o péči o dítě se nevyžaduje u toho rodiče, který vzhledem ke svému závažnému dlouhodobému onemocnění podle potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na tomto tiskopisu nemůže tento souhlas učinit.
(5) Účinky společného prohlášení o péči o dítě zanikají
a) uplynutím doby uvedené v odstavcích 3 nebo 4,
b) dnem převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů,
c) dnem, v němž bylo učiněno nové společné prohlášení o péči o dítě s jinou osobou, nebo
d) dnem, v němž aspoň jedna osoba, která společné prohlášení učinila, na předepsaném tiskopisu zruší společné prohlášení.
(6) Společné prohlášení o péči o dítě musí být podepsáno všemi osobami, které společné prohlášení činí; to platí obdobně pro prodloužení účinků podle odstavce 4. Podpisy na společném prohlášení o péči o dítě, na prodloužení účinků společného prohlášení o péči o dítě a na zrušení společného prohlášení o péči o dítě (dále jen „úkon společného prohlášení“) musí být úředně ověřeny nebo ověřeny územní správou sociálního zabezpečení; ověření územní správou sociálního zabezpečení předpokládá, že úkon společného prohlášení je před ověřující osobou vlastnoručně podepsán nebo je podpis na něm uznán za vlastní. Ověření podpisu se nevyžaduje u rodiče se závažným dlouhodobým onemocněním, které znemožňuje pečovat o dítě. Úkon společného prohlášení obsahující podpisy všech, kteří jej činí, je učiněn dnem, kdy byly územní správou sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, u nichž se ověření podpisu vyžaduje, nebo dnem, v němž úkon společného prohlášení s úředně ověřenými podpisy těchto osob došel kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení. K úkonu společného prohlášení, který nesplňuje stanovené náležitosti, se nepřihlíží; územní správa sociálního zabezpečení, které takový úkon společného prohlášení došel, je povinna upozornit všechny dotčené osoby na tuto skutečnost.
(7) Zrušení společného prohlášení o péči o dítě podle odstavce 5 písm. d) oznamuje bez zbytečného odkladu územní správa sociálního zabezpečení dalším osobám, které společné prohlášení o péči o dítě učinily. Den, v němž nastaly účinky společného prohlášení o péči o dítě, a dobu, po kterou mají tyto účinky trvat, dobu prodloužení těchto účinků a den, v němž tyto účinky zanikly, oznamuje územní správa sociálního zabezpečení neprodleně zaměstnavateli osoby, která pečuje nebo pečovala o dítě, a to do jeho datové schránky.
§ 13
(1) Za dobu pojištění se považují též doby zaměstnání získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, s výjimkou doby studia po dosažení věku 18 let; jde-li však o dobu zaměstnání v cizině před 1. květnem 1990, hodnotí se tato doba, jen pokud bylo za ni zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného.
(2) Za náhradní dobu pojištění se považují též náhradní doby získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem a doba pobírání důchodu za výsluhu let. Za náhradní dobu pojištění se považuje též doba studia získaná před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let.
§ 14
(1) Kryjí-li se doby pojištění navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější; totéž platí, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění.
(2) Tutéž dobu péče o dítě podle § 5 odst. 2 písm. c) nelze započítat současně více osobám; pečovalo-li o dítě současně více osob, započte se tato péče jako náhradní doba pojištění té osobě, která pečovala v největším rozsahu. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i při péči podle § 5 odst. 2 písm. d).
(3) Dobu péče o dítě podle § 5 odst. 2 písm. j), která se hodnotí jako náhradní doba pojištění podle § 12 odst. 2 věty poslední, nelze současně započítat jako náhradní dobu pojištění žádnému z rodičů dítěte.

HLAVA DRUHÁ

VÝPOČTOVÝ ZÁKLAD
§ 15
(1) V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že
a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %,
b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 29 %, v roce 2012 se počítá 28 %, v roce 2013 se počítá 27 % a v roce 2014 se počítá 26 %,
c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 13 %, v roce 2012 se počítá 16 %, v roce 2013 se počítá 19 % a v roce 2014 se počítá 22 %,
d) z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 10 %, v roce 2012 se počítá 8 %, v roce 2013 se počítá 6 % a v roce 2014 se počítají 3 %.
(2) V období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2025 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že
a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %,
b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %,
c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.
(3) V období po roce 2025 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že
a) do částky první redukční hranice se počítá
1. v roce 2026 99 %,
2. v roce 2027 98 %,
3. v roce 2028 97 %,
4. v roce 2029 96 %,
5. v roce 2030 95 %,
6. v roce 2031 94 %,
7. v roce 2032 93 %,
8. v roce 2033 92 %,
9. v roce 2034 91 %,
10. po roce 2034 90 %,
b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %,
c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.
(4) V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 činí první redukční hranice 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. V období po roce 2014 činí v kalendářním roce první redukční hranice 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(5) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda stanovená pro kalendářní rok podle věty první však nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok.
(6) Při stanovení výpočtového základu podle odstavců 1 až 5 se použijí redukční hranice platné pro rok přiznání důchodu.

Войдите для заметок, избранного и уведомлений

Оценка:

Комментарии 0

Для написания комментариев, пожалуйста, войдите.

Информация об акте

ЦитированиеЗакон No 155/1995 Сб. о пенсионном страховании
Тип актаЗакон
Автор-
СборникСборник законов
Дата опубликования04.08.1995
Действует с01.01.1996
Действует до-
Статус Действующий
Текст нормативного акта носит информационный характер.
Избранное
История просмотра